Pro většinu rodičů, kteří mají děti přicházející do puberty, je otázka kapesného poměrně ošemetná. Neexistuje návod, kolik by dítě mělo dostávat a ani jeden extrém není dobrou volbou.

Učíme-li svého potomka, že má vždy všeho dostatek, zaděláváme mu tím na pěkné problémy v pozdějším samostatném životě. Děti, které od rodičů dostávají spousty peněz jen tak, mývají v dospělosti problém s nalezením adekvátní práce za slušný plat. Už od poměrně útlého věku jsou vedeny k tomu, že se pro peníze nemusejí příliš snažit a je jich vždy dostatek.
Pokud si ale teď říkáte, že je tedy lepší, když dostává minimum, není ani to správnou volbou. Nejen že mezi ostatní děti nebude zapadat – to je v tomto případě problémem minimálním. S penězi se ale nenaučí hospodařit, a když se později dostane k větší částce, může se zachovat nezodpovědně.

Pravidelné kapesné vs. peníze na požádání

Jednou ze zásadních chyb, kterou rodiče často dělají, je, že svým dětem poskytují finanční prostředky kdykoliv, kdy si o ně řeknou. Dítě poté nemá potřebu peníze šetřit a neučí se myslet s nimi do budoucna.
Lepší volbou je tedy pravidelné kapesné. Určete si se svým potomkem, kdy a kolik bude dostávat peněz. U mladších dětí jsou lepší kratší intervaly – například týdenní. Tímto způsobem vymezíte dobu, po kterou musí finance synovi nebo dceři vydržet.

Kolik je adekvátní částka

Do kapesného byste měli zohlednit náklady, které dítě má – především co se týče školy. Jezdí-li do školy autobusem, musí mít na jízdné vždy dostatek a ideálně něco navíc.
Do kapesného nezahrnujte další školní výdaje – například na výlety atp. Váš potomek by se poté mohl cítit ne vlastní vinou podvedený.

Jak postupovat při věkovém rozdílu

Pokud máte dětí více, měli byste jim vysvětlit i rozdíly v kapesném. Můžete tak udělat například určením věku, kdy se jim kapesné navýší, nebo také věk, od kterého si budou muset hledat brigádu.